(pořád nevím ten zatracenej název)

17. prosince 2015 v 14:17
Tak tady je druhý díl (vložit název )
To minule, to byla katastrofa, no ble... a teď už budeme doufat, že to bude alespoň trochu normálnější...


Jo a taky jsem sem dala jednu z čmáranic, co jsem kreslila ve tmě, když jsem se nudila při práci na projektu... ale pššš!

Z pohledu Pegg... pořád

Otravný... Spíše zhulený, jako celá tahle domácnost tady...
Pomalu jsem si stoupla na kluzkou podlahu a chystala se někoho zeptat, zda-li by mi nevysvětlil, co se tu právě semlelo... když jsem si všimla, jak na mě kouká Loutka s Camm.
Byl to ten pohled, který by jste měli, kdyby vedle Vás šel někdo, kdo má místo hlavy konzervu od sardinek. Prostě, bylo něco špatně...
Loutka se po chvíli oklepala a smetla ze sebe většinu těsta a po krátkém protestování jí Camm konečně přestala okousávat nohu. Sundala si masku a začala všechno kolem sebe očuchávat.
"Můžeš mi vysvětlit, co se tady děje?" Pokusila jsem se na ní promluvit, ale nemělo to smysl, jen se tam plazila po podlaze a po zdech, jako nějaká housenka.
Moje otázka ji ale nejspíš zaujala a tak se připlazila ke mě po lince a chraplavým hlasem pronesla
"Něčuchňáš beňzín?" Podívala se na mě a přitom se snažila využít příležitosti, aby mi mohla ožužlat můj deštník. " Ne? " Odpověděla jsem a trhla deštníkem dolů. Moje gesto ji nejspíš urazilo, protože trochu dotčeně slezla z linky a odplazila si to do chodby.
Camm jí chtěla následovat, jako vždy, ale já jsem jí chňapla za rukáv a odmítla ji pustit, dokud mi neřekne odpověď na moji otázku...měla jsem jich v záloze víc, ale to by mě Camm mezitím nejspíš snědla, podle jejího výrazu a těch slin, co jí kapaly po zubech a rozervané čelisti to bylo více, než pravděpodobné.
"Takže, co se tu stalo!" Vykřikla jsem na ní a pevně sevřela její zápěstí, aby se nepokusila zdrhat
Podívala se na mě, její oko párkrát zablikalo a pak ze sebe vydala: "Sufleeeeeeee! Moje sufleee! Ty mi ho neukradneš, je moje....suuuuuufleeee!" Přitom se začala příšerně cukat "Vy jste dělaly s Wave a Loutkou sufle v pět ráno... zě jo!" Přeložila jsem si. "Hale, hale, hale...Mě z toho vynech!" Prošla mnou Wave, o která byla celou tu dobu za mnou... samozřejmě, že jsem z ní měla málem infarkt.
"A co se dělo pak?" Zeptala jsem se Wave, co plula po kuchyni a chapadly se snažila uklidit ten bordel.
"Camm měla hlad... a zakousla se do prvního jídla, které viděla... já věděla, že jí mám dát to dítě už večer..." zavrtěla Wave hlavou a z praskliny (v překadu naše lednice) ve zdi vytáhla nějaké svázané čtyřleté děcko, aneb Cammin oběd.
Camm, jakmile to děcko uviděla, vyškubla se mi silou, kterou by snad normálně ani nemohla vyvinout, vyškubla toho vyděšeného chudáka Wave z chapadel a zakousla se mu do hlavy.
Celým domem se okamžitě ozval dětský křik smíchaný s jekotem, který nejspíš probudil zbytek domu...pokud už nebyli vzhůzu. To trvalo, dokud se Camm nepodařilo tomu dítěti překousnout míchu, a ten nesnesitelný zvuk zastavit.
Pak ho už jen táhla do chodby, aby si ho mojla v klidu sníst ve sklepě, kam nejspíš zdrhla Loutka.
Vyšla jsem za ní. Na hodbě už byli opravdu všichni.
Camm s mrtvolkou, Sack a všichni jeho podkožníci, Stín, co něco vysvětlovat Dotovi, Blázen, co zpíval svému kameni (se kterým byl prý zasnouben a se kterým měl svatbu už snad milionkrát... na které nás všechny dokopal), já samozřejmě, Wave sem skrz zeď proplouvaly chapadla a Loutka byla ve sklepě.

Z pohledu Loutky... znova.

V kuchyni byl cítit benzín... určitě zase někdo nechal otevřené dveře a ty výpary, co udržují moje loutky mimo provoz se dostaly až sem, nahoru. A taky, že ano. Jen, co jsem sešla první schody, byl tu cítit jak benzín, tak odlakovač, hořící pryž, ředidlo i chlór. To by taky vysvětlovalo, proč se tu všichni chovají, tak, jak se chovají.
Vlastně by to ani nevadilo, ale jestli by se to dostalo ven, ( a to s naší děravou střechou celkem rychle) byl by z toho průšvih... i když by to zdaleka nebyl ten nejhorší scénář... ne, o své loutky se nebojím. I kdyby se dostaly ven, nebudou si vůbec nic pamatovat, přesně, jako si nic nepamatuju já, když se ze mne stala loutka... já se na rozdíl od nich připoutala sama a můj výpadek paměti je způsobený pádem na trám a ne vymytím mozku.
Horší by bylo, kdyby se tohle svinstvo, čím tady teď procházím, dostalo do jednoho ze spojovacích tunelů.
To jsou ty tunely, které spojují jedno hnízdo s dalšími. Je to pro bezpečnost nás všech, kdyby hrozilo nebezpečí, jednoduše se vydáme na výlet k dalším.
A že tu je na výběr! Podle ozvěn, co sem putují, bych si typla, že se tunely ještě dělí dál a dál, nejspíš jsou propojené i pod mořem. Taky je poznat, které cesty vedou do obydlených, či prázdných hnízd .

No a jak jsem tak zkoumala, nejsou tu žádné dveře, nebo tak, takže jestli se to všechno, co je tady, dostane až k nim... no to si neumím představit, jak špatně by to dopadlo!
Když jsem procházela kolem jednoho z těch nejvíce hlasitých, chvíli jsem tam jen zírala a poslouchala.
Znělo to, jako by se tam někdo hádal... možná i víc lidí, ale bylo to docela dost daleko a určitě to vedlo pod mořem, ale výkřik od hlasů se rozeznat dal. Asi se tamtudy vydám, až budou všichni pryč... možná by byla sranda...
V tom jsem si uvědomila, proč tam vlastně jsem a rychle jsem běžela k dalším schodům, pak se už jen proplazila zabarikádovanou uličkou, probojovala se skrz pavučiny a pořád slabými prsty odemkla mříž, je abych mohla zavřít kovový poklop, kde visely moje milované lidské loutky.

Z pohledu Camm
...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 19:58 | Reagovat

Hah, kameň s ktorým bol milión krát Blázon zasnúbený?  To mi prišlo tak známe a pri tom tak dobrè xD.
Ale mno, aj minule to bolo epic, a aj dneska je to Epic s veľkým E!^^ a názov by mohol byť možno aj "Loutky" xD (alebo ty vymyslíš lepší :3333) :D

2 stringlesspuppet stringlesspuppet | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 20:37 | Reagovat

[1]: Amy, ty jsi génius... stejně jsem plánovala dát Loutčin úhel pohledu skoro do všeho... a to si počkej, co se stane pak...jen čekuškujte, loutky a loutkaříci... takže od teď se to nazývá
Tales on Strings! Jeeeej!

A ten kámen...já za to nemůžu. To moje kamarádka, jednou dala pusu kameni a mě tak napadlo to tam dát...
*vzpomíná, jak se smíchy složila na zem, začne se smát a slintat  a papír* né! Teď má Vincent poslintanou hlavu!

3 Jane The Killer Jane The Killer | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 17:24 | Reagovat

Tohleto je naprosto krásné (podruhé) xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama