Blázinec 9

26. února 2016 v 21:31 |  Blázinec
Jsme na polovině! Jeeej! (to slovo mám zakázané. . .)



Hlasité skřeky mrtvých pacientů se ozývaly chodbou jako poplach. Teď se teprve ukázalo, KOLIK jich tu vůbec je!
Bylo jich plné patro.
Kdyby byli jakkoli domluvení, prohledání celé budovy by jim netrvalo ani pár minut.
To oni ale nebyli.
Někteří se spoléhali na ostatní, jiní probíhali chodby, další zase převrátili každou věc naruby, nebo z toho spěchu kolem chytilo záchvat.
Přízraky poletující kolem kvíleli a pokaždé, když zaznamenali nějaký pohyb, rozblikali žárovky, so zlověstně srčely a jiskřily.
Dokonce i malé děti proklouzly Opatrovnici, která usnula, když je šla uložit a na zem nastražily malé pastičky, do kterých se ale většinou chytli jen oni sami, nebo další neopatrní pacienti. Čtyři zbývající běželi chodbou, kterou sem přišli, nebo jim to alespoň tak připadalo.
Protože tu bylo jen jedno jediné okno, navíc zarostlé popínavými rostlinami, nebylo moc obře vidět, kam že to vlastně jdou.
Už byli na konci chodby, když se na druhé straně objevil ten se světlem v hlavě. Přezdívalo se mu tady Maják. A dozvíme se proč.
Jeho krk byl rozervaný, dolní čelist jaksi téměř neexistovala a po rukou zbyly jen cáry kůže a masa.
Z jeho čela trčela lampa, co tlumeně blikala rudou září. Jak se tam dostala, či proč svítí nám bude navždy záhadou.
John rychle otevřel první dveře a s ostatními co nejrychleji zmizel v pokoji.
Když byla Alice v nějakám pokoji naposled, skončilo to Mirandou visící ze stropu.
Jen co byli všichni uvnitř, Peter a Mark přisunuli ke dveřím postel, aby už nešly otevřít a odstoupili do nich, jak nejdál mohli.
Jen co Maják prošel chodbou pryč, John téměř bez kontroly spadl na zem a stěží zadržoval slzy hrnoucí se z jeho očí.
"Je to všechno jen moje chyba. Kdybych vás nedonutil jet se mnou, nic z toho by se nikdy nestalo." vydechl
"Teď nás tu zabijí... ty věci..."
"Taky nejsem ten, co sdílí jejich potěšení..." ozvalo se za ním. Byl to ten, co předtím stál u okna. Ten starý.
John a ostaní měli menší, či větší infarkt, ale muž jen prohrábl své stříbrné vousy a s klidným hlasem promluvil.
"Nejste jediní, kteří se sem vydali. A nejste jediní, kteří tu nejspíše zemřou, nebo dopadnou jako ten za dveřmi..."
"Ten... za dveřmi?" vykoktala Alice.
"Ano, ta chudá duše chtěla svoje bytí natolik, že mu ho ti šílenci darovali navždy... to čeká i někoho z vás..."
"To jakože... si nás tu- nechají jako svoje sluhy?!" zhrozil se Mark
"A koho?" vydal ze sebe Peter

"Cože!!!" vykřikl Blázen a v jeho očích se vykreslil vražedný pohled. Dokonce přestal 'zpívat' a místo toho jen (trochu šišlavě) řval nesrozumitelnosti.
Hlásek vymýšlela, jak by to mohla vysvětlit,aniž by tím nepřišla o hlavu.
"To snad není pravda! Já se snažím, aby ti škůdci zmizeli a ona jim ještě pomáhá! To už jsi úplně zešílela, nebo co!" vyjekl a podařilo se mu hodit ruku na rameno.
"Já jsem jen..."
"CO!?!? Co jsi si přesně myslela!" skočil ji do řeči a přehodil si rukávy přes hlavu, které se pokoušel zuby rozvázat.
"No, když ona se zdála milá a... chtěla jsem si s ní hrát... půjčila bych ji i nůž a pomáhala by mi vyrábět náramky, když Opatrovnice nemůže.
"NÁRAMKY?" chytl ji za ramena a zvedl do vzduchu.
"Ano... byla by moje kamarádka... proto jsem ji chtěla pomoct..." zalhala Hlásek a nasadila roztomilý obličejík.
"O kom to tu meleš, vážně netuším... a vůbec, co tu děláš, Opatrovnice ti nestačí?" zazpíval chraplavě.
"Opatrovnice je hodná, ale je to moje chůva, ne kamarádka, já chci kamarádku." zaprosila Hlásek
"Možná uvidím, co se dá udělat, ale nechci ti nic slibovat..." pokusil se z toho vykroutit, ale Hlásek mu sevřela nohu, a zaryla do ni své ostré nehtíky až Psychopat málem musel zakročit a ty nehty ji vlastnoručně vylámat, aby už se Blázna nikdy nedotkla.
"Dobrá, jak ta tvoje 'kamarádka' vypadat má?" zarazil Blázen Psychopata v chůzi a pokusil se propnout lokty a narovnat ruce.
Hlásek si až teď uvědomila, že Alici podepsala rozsudek smrti a dlouhého mučení, ale pak se přeci jen usmála nad tím, že bude mít někoho, kdo si s ní bude povídat, aniž by se krčil pod postelí a odmítal vylézt.
"A-a-a to ji ani nepotrestáš! O-ona tady právě zradila celou léčebnu a ty-" nechápal Klubko.
"Ano, to je pravda, málem jsem zapomněl! Opovaž se vylézt do č. patra dřív, než za pár neděl!" pohodil rukama, které visely jak zlámané větve a pokynul Dvojtváři a Psychopatovi, ať jdou za ním.
"A nepouštěj Loutku k mrtvole!" odstrčil Klubka Dvojtvář a Loutka, která si myslela, jak je neviditelná, když se pověsí hlavou dolů se jen usmála a z brady si setřela trochu té krve.
"To jaká je v tom spravedlnost!" zabrblal si Klubko a složil se pod zakrvácenou postel, kde také usnul.


A) Zůstat u Moudrosti (AKA toho chlápka, který se je nesnaží zabít)
B) proplížit se pryč
C) ZDRHEJ!!!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jane The Killer Jane The Killer | E-mail | Web | 26. února 2016 v 22:49 | Reagovat

Asi... b)?
Moc se mi tahle povídka líbí. :)

2 Amira Amira | Web | 27. února 2016 v 21:17 | Reagovat

Ja by som asi zvolila A), keď sa volá múdrosť, to neznie tak hrozne XD

[1]: Ale mne VIAC! XD

3 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 3. března 2016 v 8:29 | Reagovat

[1]: b?
Děkuju! Mě ta tvoje taky.

[2]: tak a?
No dobře, fajne... jen mě nemlať...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama