FNaF 5!!!

11. února 2016 v 19:51 | ovšem, že Stringless! |  FNaF
Tak dlouhá doba to byla... už jsem málem zapomněla, co tu má být za děj!

Mike zamrkal a trochu couvl.
"Ja-ja-jakože tohle?" zíral na něj a Marionette si opět nandal masku na obličej.
"A jak-" pokusil se Mike na něco zeptat, ale v tom Chica vykřikla a ukázala na hodiny.
"Bude šest!" natož dala ruku zase dolů a už nic neříkala.
(Svým křikem vyděsila všechny okolo, ale... to je nepodstatné.)

Opravdu. Na hodinách bylo 5:57.

Mike se podíval okolo sebe a pokusil se o křivý úsměv.
"Tak... já asi půjdu... druhou chodbou...domů... mějte se tady..."
"No, já se půjdu schovat, než sem někdo přijde a pak se vyplížím ven." přidala se k němu May a vzala do kovových pařátů svoje tělo.
"Tak zítra, panstvo... teda, já určitě." rozloučila se a vydala se napřed.
Freddy, Chica a Bonnie rychle poklidili talíře, co se válely všude kolem a utěrky, které předtím použili jako polštář pro Mikea a pak se vyškrábali zpět na podium, Golden Freddy zničeho nic zmizel a Foxy pomohl Marionetteovi, aby si vlezl zpět do skříňky (a zůstal tam).

"Asi se tě nemusím ptát, jestli na tebe mám zítra- teda dneska večer čekat před vchodem, co?" zeptala se May smutně.
"No... nevím..." odpověděla Mike a znechuceně sledoval, jak se robot sune do mrtvého těla kdysi May.
Přišli do kanceláře a May vytrhala ze sešitu schovaného pod stolem pár papírů, zmuchlala je a vyhodila je do koše. Taky trochu proházela tužky na stole. "To jen, aby si mysleli, že jsi byl tady..." usmála se a budík na parapetu zacinkal.
Bylo šest ráno.
Zkrz prosklené dveře byly vidět světla něcího auta.
"Jejda..." vykřikla May a utekla chodbou se schovat do koupelen pro zaměstnance.
Mike se rychle posadil na židli a předstíral, že tu usíná nudou.
Byl to jiný hlídač, kterému právě začínala směna.
Když klapla klika, dovnitř začal proudit ledový vítr.
Mike si zívl a ani nevěděla, jestli falešně, nebo doopravdy, vzal svoji bundu, klíče od bytu a vyšel ven. Vyšel na nejbližší rušnou ulici a pokusil se najít TAXI, které by ho odvezlo na druhou stranu města.


Odpoledne.

Mike se probudil ve své posteli ve své pracovní uniformě a bundu měl hozenou na zemi vedle. Podíval se na budík zapadlý někde pod nočním stolkem.
"Půl sedmé..." zamžoural na miniaturní ručičky a na ještě menší číslice.
Opravdu. 16:32.
Mike prospal celý den, ale kruhy pod jeho očima nezmizely.
Sotva se vymotal z ložnice, někdo zazvonil na zvonek.
"Přejete si něco?" otevřel dveře a světlo z žárovek ho málem oslepilo.
"Vy jste něco pil?" promluvil k němu nepříjemný ženský hlas
."A? Co? Ne, ne, ne... já jen... měl jsem noční a... trochu jste mě probudila..." byla to majitelka panelového domu.
"No to musela být pěkná noční... nicméně, co si myslíte, že je tohle?" řekla a přímo před nos mu dala nějaký list.
"Dlužíte mi nájem za dva týdny!" to Mikea tak nějak probralo.
"A-a-ano, já... splatím vám to po výplatě..." zpanikařil Mike.
"A té se dočkáte kdy?" podívala se na něj ta stará ropucha.
"V pátek... vlasně v sobotu!"
"Tak kdy vlastně!"
"V sobotu. Sobotu dopoledne."
"Ale jestli ne, letíte, rozumíte?" vyštěkla na něj.
"A-ano, rozumím..." přikývl Mike a domovní odešla.
Mike došel do obývacího pokoje, který byl záraveň kuchyní, pracovnou a jídelnou, to všechno nacpané do 4x4 metrového pokoje.
"Jsem v háji!" vykřikl a hlavou praštil do stolu.

Večer, kdy už po ulicích lezou lidé do barů a ve tmavých koutech mají sraz místní dealeři se Mike zastavil u jedné autobusové zastávky a doufal, že jeho autobus přijede včas a doveze ho tam, kam bude potřebovat.
Samozřejmě, že jel pozdě a na zastávku, na které by si zbytečně zajížděl kašal.
Mike tím pádem zmrznul a málem zapadal sněhem, než se dostal na liduprázdné parkoviště, kde už viděl světlo z dveří, do kterých už pět minut držel klíč.

Když se konečně dostal dovnitř a otevřel dveře do budovy, May upustila svoje věci a měla na tváři celkem překvapený výraz.
"Mike? Ty... ty jdeš... na směnu?" zeptala se ho.
"No, vypadá to tak-" anu nedořekl větu, Mangle se vyrvala Mayiným ramenen ven a radostně na něj pohlédla.
"Jejda..." rozhlédla se May, jestli ji někdo nevidí.
"Tak já jdu dovnitř..." stiskl Mike kliku a málem spadl, když zlistil (bohužel pozdě), že dveře již byly otevřené.

Mezitím v jiné části pizzerie...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 creepypasters creepypasters | 11. února 2016 v 21:25 | Reagovat

Oooooooo string to bylo super!Moc se mi to líbilo a už se těším na další!

2 Ami Ami | E-mail | Web | 12. února 2016 v 14:50 | Reagovat

Že stará ropucha! :'DDD
Ty.... to.... voleeeee!!!! Ty to píšeš úplne famózne! Ten dej je tak krásny a ono je to napísenè pravdivo. Ako, videla som nejakè videá, kde tiež bol Springtrap s Golden Freddym proti ostatným a tak, ale keď je to napísanè, a navyše tak kvalitne... AWESOME! :)

3 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 12. února 2016 v 16:10 | Reagovat

[1]: pokusím se co nejdříve.

[2]: děkuju, ale zas tak nepřeháněj, nejlepší to tu máš stejně ty! *červená se* *začne fialovět* á sakra...

4 Ami Ami | E-mail | Web | 12. února 2016 v 20:10 | Reagovat

[3]: To teda nemám! :3
Ooo, znova sa meníme na fialivo? :D

5 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 12. února 2016 v 21:27 | Reagovat

[4]: *zmodrá* spokojená?

6 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 13. února 2016 v 8:56 | Reagovat

Hale, já vím, že tam mám chybu v těch hodinách.16:32 má být 18:32... děkuji za pozornost!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama