Blá... blázi... éééé já nechciiii!

26. března 2016 v 18:28 |  Blázinec
No... jsme tu... poslední díl...Wave se pro jistotu zbláznila a teď trpí přestavou, že je Mona Líza se samopalem a její Šifra mistra Wavelina je údajně nelumíkovci nerozluštitelná... já věděla, že ji z toho jebne...


"Ne?" odpověděl ji Peter a jeho výraz ve tváři mluvil za vše.
"A vy taky nejste mrtví?" rozhlédla se Alice kolem sebe.
Ležela na zemi v té místnosti, ve které se utábořili. Kolem ní seděli John, Peter, Mark i Miranda a netvářili se zrovna nadšeně.
"Proč bychom měli být?" zamračila se Miranda"No- já... já nevím..." pokrčila Alice rameny a vydrápada se na lokty.
"Ty sis asi namlela hodně." uchechtl se Mark
"Jak-jakto?"
"Ty si to nepamatuješ?" podivil se John, který měl najednou ucho i obličej v pořádku.
"Co bych si měla pamatovat?" Alice jim musela připadat, jako jeden z bývalých pacientů. "Nejdřív, když jsme se zpětně dívali na videa, pořád jsi mluvila o nějakých hlasech a světlech na obrazu a pak jsi zničeho nic omdlela." vysvětlil ji Peter
"Omdlela?!"
"Prostě jsi sebou sekla a bylas mimo." přikývl Mark.
"Jak dlouho?"
"Tak půl hodiny?" odhadla Miranda a podala ji flašku s pitím.
"Takže nic z toho se nestalo?" usmála se Alice
"Ono se něco stalo?" podivil se Peter a Mark se posadil na podlahu "Tak to chci slyšet!"

"Byli jsme tady a někdo přeběhl nahoře tam vedle těch mříží a z týhle chodby nás sledoval vůdce pacientů a Peter ho chtěl sejmout páčidlem, ale on se naštval a začal Johna škrtit a pak ho dotáhnul někam sem a odtrhnul mu ucho od hlavy!" vyprávěla Alice svůj sen a přebíhala po pokoji sem a tam.
"Cože mi?!" zarazil se John a zíral na Alici jako... na blázna!
Alice jen mávla rukou a pokračovala dál. "A my s Mirandou jsme utekly do 3. patra a tam nás našla Opatrovnice! Ona měla vlasy až ke kolenům a měla sekáček a zavolala na nás dvoumetrovýho kulturistu a nějakou osobu, co nám shodila postele na hlavu! Pak tě unesli a týrali tě a pak tě pověsili na háky (a ty jsi se propadla do portálu na Maledivy) a my jsme se spojili s takovou malou holčičkou... Hlásek se jmenovala a seřvala nás za to, že jsme sem vůbec šli a byl tam takovej starej chlápek, co nám pomohl a pak jsme se rozdělili!"

"Chudák, má dost..." politoval ji Peter
"Jo a toho vůdce zavřel na samotku, kde potom viděl svoje oběti a ty ho zmlátili a byla tam i Miranda! A Peter chtěl utéct kolem, ale ten kulturista a ještě takovej chlápek, ze kterýho se stal kanibal tě ho roztrhali a tak s dalšíma snědli. Johna zase rozthali a po celý místnosti byly jeho vnitřnosti a krev a..."

"Očividně je toho na tebe dneska moc," zastavil ji John a obejmul ji kolem ramen
"Byli jsme tady, natočili jsme, co jsme chtěli a nikdo neřekl, že tu musíme strávit celou noc. Navíc, jestli se Alice necítí dobře, bylo by rozumnější jet domů..." a do druhé ruky vzal svůj batoh s kamerou a stativem.
"No, tak se asi balíme..." povzdechl si Peter a sroloval spacák zpět.

Po několika minutách

"Tak řekněte blázinci sbohem..." zašišlal John, když se snažil najít klíče od auta v kapsách a přitom zuby držel mobil, aby zavolal někomu ze sousedů, aby nechali odemčené vchodové dveře (protože si klíče od domu samozřejmě nechal doma)
Už byli u ona, když v tom...
"Moje kamera!" uvědomila si Alice a její sen se alespoň z téhle části vyplnil. "Já jí nechala v tý hale! Hned jsem zpět!" a rozeběhla se nazpět, jak nejrychleji mohla.
"Čekáme na tebe v autě..." zavrčel Mark a prolezl ven jako první, protože tenhle zápach už dál nemohl snášet.

Ostatní se promotali křovinami zpět a nastartovali auto, aby Alice trefila sama k nim.
"Kolik je hodin?" zeptal se Mark po tom, co se připoutal.
"Asi deset, jestli tohle jde správně..." podíval se John na hodiny pod tachometrem, nacož si Mark zakryl hlavu nějakou automapou.

"Kde je ta kamera! Kde je ta kamera! Ta kamera! No tak!" pobíhala Alice po hale a přilehlých chodbách ve snaze ji najít.
Pak ji napadlo podívat se pod pohovky, zda-li náhodou neazapadla pod jednu z nich.
Nic ale nenašla. Tedy krom mrtvých krys a prachu a věcí, co tam kdysi schovali, nebo ztratili pacienti.
Prohledala všechny kouty, ale kamera pořád nikde.
"Ach joo, já ji nikdy nenajdu!" zakňučela Alice a praštila obličejem do rozpadlé sedačky.

"Hledáš tohle?" ozvalo se za ní a popelavá ruka jí podala její kameru.
"Je! Mockrát děkuju, já-" usmála se Alice a postavila se, aby poděkovala nálezci, ale místo toho byla odhozena na podlahu.
"Byla v ordinaci... a když už jsme u toho, měli bychom se tam vrátit a zákrok dokončit..."
promluvil další.

"Co jí to tak trvá?!" zavrčel Mark po půl hodině.
"Pravda, co když se jí něco stalo?" nahodila Miranda trochu nervozně.
"Jdu tam..." rozhodl se Peter a vzal s sebou baterku.

"Alice? Alice jsi tu?" zavolal do tmy. Bez odezvy.
"Alice! Slyšíš mě?" ale ani tentokrát nic.

6 roků po zmizení Alice...

"Policie tehdy nenašla žádné stopy a ta holka měla údajně předtím, než zmizela vidění o mrtvých pacientech oné léčebny!"
"Nějaký kecy, ne?" zasmál se mi Alex a ta jeho parta. Ani nevím, proč jsem souhlasil jet s nimi do toho postrachu celého okolí
"Ne, je to pravda! Určitě!" trval jsem na svém.
"Přijeli jsme se hlavně bavit, tak nebuď jak malý mimino!" zakřenila se nějaká dámička vedle mě a to její žvýkání žvýkaček mi pomalu začínalo lézt na nervy.
"Poslouchej Rose, mladej!" zasmál se týpek vedle Alexe, co byl zase pro změnu cítil alkoholem a to nebylo ani osm večer.

Zastavili jsme a já hned začal litovat toho, že jsem jim na to kývnul.
"Cestu nám udělal už někdo jinej..." podíval se Alexna díru v plotě a ti dva pokračovali za ním.
"Teda, to je puch." zakašlal Cole a Rose jen pronesla něco o tom, že on je ten pravý, co má co říkat.

Jedno okno v přízemí bylo už vysklené, ale za ním a na schodech do patra bylo několik kusů nábytku, jako kdyby se někdo snažil v léčebně zabarikádovat.
"Tak to tu trochu prozkoumáme, co vy na to?" navrhnul Alex a všichni se vydali jiným směrem.
Jen já se modlil, aby tohle nedopadlo katastrofou.
...

Alex šel nahoru a celkem si poradil i se starými poličkami, které jednoduše shodil dolů.
Vyšel nahoru.
Byla tam chodba s roztrhanými koberci a tapetami, co se buďto slouply, nebo je ožraly myši, která měla celou jednu stěnu pokrytou zaprášenými skly.
Jedno z nich bylo rozbité a umožňovalo tak náhled dovnitř.
Alex se podíval, co je na druhé straně a uviděl velkou místnost, co měla strop až na polorozpadlé střeše.
Rozhodl se to jít dolů prozkoumat.
Byla tam tma a silná vrstva prachu a v rohu byl nemocniční vozíček otočený čelem do prostoru.
Na vozíčku něco bylo.
Alex, který si myslel, že jde o pouhé deky, nebo prostěradla, přešel blíž a měl v plánu vyděsit svého bratra žertem, že je duch.
Čím více se blížil, tím více to přestávalo vypadat jako pouhé hadry.
Když se 'toho¨dotkl, spadla mu čelist a on nebyl schopen ničeho jiného, než civět na to před sebou.
To, co bylo na vozíčku se pohnulo, zarylo drápy do opěrky a se silným a hlasitým praskáním se postavilo na nohy.
Zvedlo to hlavu a celou halou problikla tmavá rudá záře, co Alexe málem oslepila.

To, co stálo před ním nebylo jednoduše popsatelné.
Jeho, nebo její tvář byla plná škrábanců, stehů a jizev, promotána ostrými dráty, které držely na místě, kde by správně mělo být pravé oko malou kapesní kameru. Tělo bylo omotáno hadry, které držely jednotlivé končetiny pohromadě, přes které byla navléknuta košile a roztrhané kalhoty.
"Neměl jsi dělat tu samou chybu, jako kdysi já." promluvila k němu chladně.
Alex ucouvl dál a chystal se dát na útěk, ale někdo ho trefil do hlavy nějakou ostrou trubkou.
Byla to Alberta.
"No to bylo celkem rychlý!" uznala a plácla si s ní. "Tak co? Ochutnáš rovnou, nebo počkáš na ostatní a budeš to jíst... studený?" zeptala se jí a podívala se na Alexe, co teď bezvládně ležel na zemi a lákal další k tomu, aby si kousek čerstvého masa odtrhli.
"Já myslela, že máš ráda ještě horký maso, že jo, Alice?"
Alice se jen zasmála a drápem urvala kus kůže. "Studený maso? Tos vzala kde?" zakousla se a chystala se schovat se mezi pokoji i s Hláskem a Opatrovnicí.
"A naposled, nejsem Alice.,..ale Camm!" zajiskřila na popřání úspěšného 'lovu' a naposled byla vidět, když probíhala kolem rozbitého okna

... slyšíte to? To nic? To je konec... definitivní konec téhle povídky... a to znamená jen jediné-
Když v tom se otevřely dveře Stringlessina pokoje a v nich stál stín, stín divnější a fluffovitější, než jakýkoliv jiný, co měl přes hlavu růžovou paruku a v ruce držel naostřený puntíkatý deštník.
Na zemi kolem se válelo nespočet mrtvých žížal a samopal.
"Tady 6-18!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sophie Sophie | 27. března 2016 v 8:35 | Reagovat

Nieee ja nechcem koniewc v.v Vruwuwwwwuuuuum v.v *zvuk smutne ryčiaceho jeleňa XD* Ale páčil sa mi celý Blázinec, najskôr som mala v postavách trochu guláš ale potom už to bolo super :D Nemôže skončiť, veď to je rozprávka môjho detstva X´D Wažum! Bola som blízko ako to skončí... ale nie veľmi a ten kto preloží tento komentár do reči akou hovoria ľudia je génius! X´D

2 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 27. března 2016 v 9:24 | Reagovat

[1]: ňuňuňu... to bude dobrý... oni se možná vrátí a vezmou nás sebou...
Udělat ti z mozku guláš byl záměr...○u⊙...ja taky nejsem happy z toho, že to končí... nu, co se dá dělat.

3 Sophie Sophie | 27. března 2016 v 20:38 | Reagovat

Jeee, nemôžem sa dočkať ako na mňa polomŕtvi blázni použijú prastarú fľašku s tekutinou na uspanie, preoperujú ma na bytosť ktorej ledva držia končatiny na trupe a budem jesť ľudské maso ^-^ XD
To vieš, keď sa tam zrazu objavia výrazy Opatrovnice, Hlásek a Dvojtvář tak som sa sama seba pýtala:"Čo som premeškala? XD"
Nepripomínaj mi túto smutnú správu, lebo budem mať smutné nočné mory v-v XD Nič sa nedá robiť, nom >.< v-v

4 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 28. března 2016 v 7:54 | Reagovat

[3]: XD
Ty jsi taky dobrej kazajkáč! To je WahWžum! :D
... řekl tady někdo... lidské maso? •u●

5 Jane The Killer Jane The Killer | E-mail | Web | 28. března 2016 v 20:27 | Reagovat

To už je konec? :(

6 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 28. března 2016 v 20:33 | Reagovat

[5]: ju ňu... je... *vleze Ňožíkovi do rukávu * :(

7 Ami Ami | E-mail | Web | 29. března 2016 v 20:42 | Reagovat

Nieeeeeee, neeeeee, koniec neeeeee!!!! *rozplače sa* Dajte mi to teplè mäsko, nech sa upokojím!
Bola to výborná poviedka, z ktorej každý skončí v cvokhouse, ale jednoznačne to stojí za to! ;)

8 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 29. března 2016 v 20:59 | Reagovat

[7]: *podá Ami kus plíce a obejme ji* po bude dobrý... dáme ti kazajku a sedativa a bude to dobrý...

9 Mangle1987 Mangle1987 | 17. dubna 2016 v 10:41 | Reagovat

Takže je konec? Konec bláznictví? Jako fakt? *Nevěřícně si přečte celý poslední koment*  Nooo tak jo. Alee bude dvojka,že jo?

10 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 11:43 | Reagovat

[9]: hmm... tvůj nápad mě zaujal... možná, že by se tu nějaká ta kazajka objevit mohla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama