Díl 1.- (nevím, jak pojmenovat)

28. března 2016 v 20:08
Dobrá, nevěděla jsem, jak začít a tohle mě napadlo jako první, počítejte s tím, že všechno teprve začne, ju?


"A nyní se odebereme do třetího patra, kde si budeme moci prohlédnout mnoho zajímavých krystalů a minerálů!" pokynul průvodce muzea se znuděným výrazem ve tváři a za ním se pomalu sunula skupina znuděných žáků a jedna učitelka, co svou výškou a postavou připomínala malou kuličku, kterou někdo navlékl do žlutého svetru. Její podpatky klapaly po kamené podlaze v komicky rychlém rytmu, až se zastavily před vchodem do 'Světa geologie', kde musela čekat, než se její žáci (co připomínali hlouček nevychovaných zombie) vyškrábou po schodech nahoru i s papíry s úkoly, které dostali již týden před exkurzí.
Většina papírů byla buď prázdná, poloprázdná, zmuchlaná, nebo dávno ztracená v odpadkovém koši.
Jen jeden žák si pečlivě zapisoval, co měl i neměl a co si pamatoval z různých knih a dalších zrojů.

"Chodíme tady už věčnost!" zaskučela Georgie, kterou tahání po nekonečném muzeu zrovna dvakrát nebavilo a většina jejího vědeckého zkoumání byla zaměřena na automaty s pitím v každém mezipatře.
Podívala se na svůj papír, na kterém bylo jen její jméno a nadpis: Poznámky a oom na ten, co v rukou držel Nathan a který byl téměř plný.
"No ty mi něco povídej o věčnosti! Heslo náhodou nemáte?" vetřela se mezi ně Jenny a zkoušela se připojit na Wi-Fi, kterou měla kavárna u vchodu, od která samozřejmě zapomněla kód.
"To nemáme..." odpověděl Nathan a pokračoval v sepisování. Tím chudinku Jenny poslal na výlet do země deprese a beznaděje. Smutně se podívala na hodiny na mobilu a svázala si své neonově obarvené dredy do culíku.
"K čemu nám bude pupava bezlodyžná, nebo zběhovec! K čemu nám vůbec bude zapisování těhle věcí!" spustila Trina a nechápavě četla to, co před chvílí opsala od Susan a Neila. Ať žije spolupráce!
Nathan po ní hodil zlý pohled. "Abys poznala ptačí zob od bezu a brusnici borůvku od rulíku zlomocného!" ani jednomu slovu, co řekl, nikdo nerozumněl, ale to Georgie netrápilo, protože za zábradlím uviděla další automat s pitím, ke kterému se okamžitě rozběhla.
Zastavil ji Robin, který už předvídal Georgino chování a podal ji lahev s limonádou.

"Tak já si mylím, že tady bychom si mohly dát rozchod na půl hodiny, abyste si mohli prohlédnout všechy exponáty a příležitostně si i dojít na WC, nebo se občerstvit." oznámila učitelka a žáci najednou obživli a rozutekli se do prostoru.
"A co my?" zeptal se Neil, který se z těch sedmi nudil nejvíce.
"Budeme pokračovat na tomhle?" navrhl Nathan a tužkou ukázal na papír. Tento nápad byl okamžitě zamítnut.
"Co jít třeba támhle?" podíval se Robin spikleneckým pohledem směrem ke skladišti nevystavených exponátů, jehož dveře byly pootevřené a nikdo je nehlídal.
"Blázníš? Chceš mít problémy?"namítnul Nathan, ale bylo to jeden proti šesti. Navíc, nikd nebyla cebude s nápisem VSTUP ZAKÁZÁN.

"Tady je ale věcí!" užasla Trina a dívala se na všechny regály plné kamenů.
"Tak ne asi!" protočil Neil oči a zkoumavě nahlížel do každé krabice, která se mu dostala pod ruku
Georgie a Jenny přešly k velkému hranatému objektu přikrytého plátnem.
"Co bude tady pod tímhle?" zajímala se Jenny a nadzvedla plátno.
Pod ní byl stojan s šedým kamenem na podstavci.
"Emm... jo..." nechápala Georgie a Nathan se připletl do situace. "Co má tohle znamenat?" nechápala Jenny dál a vzala kámen do ruky
"O tom jsem četl!" vzpomněl si. "To je z výpravy za rájem!"
"Cože?" podíval se na něj Robin
"Tomu se tak říká. Vedla to nějaká Elizabeth Persey, která věřila, že někde v Indonésii je ztracené místo plné bytostí ne-z-našeho-světa."
"A našla něco?" zeptala se Trina
"Po návratu mluvila o nějakých bytostech a stvořeních, které prý i popsala do nejmenších detailů a pomocí těhle kamenů se dá cestovat tam, kde byla i ona."
"Aha. A co na to okolí?"
"Prohlásili ji za šílenou, což ji naštvalo a odcestovala zpět do Indonesie a už o ní nikdo neslyšel." uzavřel Nathan
"Takže tenhle šutr nás někam dostane, jo?" usmála se Jenny a podívala se na kámen jako na pokusného králíka.
"Jistě že ne, je to výmysl jedné šílené ženské a vrať to, odkud jsi to vzala!" zavrtěl Nathan hlavou a pokusil se vzít Jenny kámen z ruky.
Jenny ale udělala krok dozadu, zakopla o Neilovu nohu a spadla i s kamenem na zem.
Kámen se ihned po dopadu rozpůlil. Jeho vnitřek se třpytil všemi barvami a vrhal na předměty okolo sebe vrhal pestrobarevné světlo.

"Nejspíš nějaký druh drahokamu, který ale je teď na dvě části..." povzdechl si Nathan a pomohl Jenny na nohy.
"Myslíš, že se naštvou za to, že jsem učinila objev?" usmála se nervozně Jenny a popadla kameny do rukou.
"No... nadšení z toho nebudou-" "Nebo o tom taky nemusí vůbec vědět..." navrhla Georgie, sebrala maličký úlomek ze země a položila na podstavec. Poodešla dál a dělala, jakoby se nic nědělo.
"Možná na to nepřijdou, pravda..." uznala Jenny a poskládala kameny tak, aby co nejvíce vypadaly jako jeden.
Když kolem ale procházel Robin, všimul si něčeho, co by se asi v normálním skladišti dít nemělo a zavolal ostatní.
Byl tu ještě jeden úlomek, kterého si nevšimli, ze kterého teď vyrůstala malá větvička s listy, co se nebezpečně rychle plazila nahoru po regálu.

"Nate, ty tady jsi chytrej, vysvětluj!" podívala se na něj Susan, ale Nathan jen zavrtěl hlavou a nebyl schopný slova.
"Počkat, jestli je tohle z jednoho malýho kousíčku, co se stalo s těmi dašími?!" otočila se Trina na podpatk a podívala se směrem, kde byl podstavec nyní obrostlý kapradím a mechem.
Aby toho nebylo málo, nad podstavcem se vznášela mobrá svítící kulička, která k sobě přitahovala všechno živé.
"Je normální, aby šutry dělaly tohle?" vykřikl Robin těsně předtím, než je to jako vysavač vtáhlo dovnitř.
První, co bylo vidět, byla bílá mlha a kolem spousta neznámých zvuků. Nebyli ve skladišti. Vlastně... není zcela jisté, kde byli a jestli vůbec byli.
"Našli jste kámen! Vy jste našli kámen!" ozvalo se za nimi.
Byl to malý skřítek s ušima dvakrát delšíma, než on sám, zakončenýma zelenými výrustky, co pripomínaly listy a nadšeně skákal kolem.
"Přesně tak, jak to předpověděl Gole! Vy nás osvobodíte od zla!"
"Co-cože? My ani nevíme, kde jsme! A kdo jsi ty! A co se tu děje!" namítla Georgie a trochu ji vyschlo v krku.
"Já se ani nepředstavil! Jejda! Říkají mi Braulen! Mám povinnost se starat o tuhle část lesa, ve které jste teď vy!" uklonil se skřítek a smotal uši nad hlavou tak, že to vypadalo jako jedna z rostlin rostoucích po okolí.

"A nyní vás musím odvést za strážci!" prohlásil a hned se vydal kamsi po temné cestičce
"Za kýmže?" podivil se Neil a nevěřil, kam se to zase jednou dostal.
"Za strážci! Stráží tohle údolí před zlem!" odpověděl Braulen s úsměvem.
"Jakým zlem?" nechápala Susan
"Ale, vy se pořád na něco ptáte, méně otázek, více chůze, nebo nikam nedojdeme a Garau si pro nás přijde a to nechceme nikdo!" pokynul rukou a utrhnul zářivou květinu ze stromu, aby ho ostatní neztratili...
Konec 1. dílu.




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bea(st) Bea(st) | Web | 29. března 2016 v 16:12 | Reagovat

OwO OwO OwO
Moreeeeeeeee! I want next chapter!
Bagabudungudaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!
(Sh: Přeložím to... Jednoduše se jí to líbí, chce další část a ... Asi i kazajku..)
Bagabaguhnu!

2 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 29. března 2016 v 16:17 | Reagovat

[1]: kazajkuuuu!
Já chcu taky kazajku, ale až tu další část dopíšu!

3 Bea(st) Bea(st) | Web | 29. března 2016 v 17:46 | Reagovat

[2]: Neboj se. Kazajku dáme

4 Ami Ami | E-mail | Web | 29. března 2016 v 20:20 | Reagovat

Oooo, to sa už krásne risuje do fantasy príbehu... trošku mi to pripomenulo Narniu, ale inač je to originálne. Skrátka awesome! A idem na druhú časť! :D

5 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 29. března 2016 v 20:57 | Reagovat

[4]: ďakujuuuu!

6 Sophie Sophie | 30. března 2016 v 4:17 | Reagovat

To bolo super OwO x3
Viuuu, fantasy xD Mne to, narozdiel od Ami, nič nepripomenulo xD Takže je to such original OwO ^w^

7 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 30. března 2016 v 6:47 | Reagovat

[6]: jejej, už ses nakazila od Beast tím O-w-O... a já taky...
Jeeej! Originalita 4ever! :D

8 Jane The Killer Jane The Killer | E-mail | Web | 30. března 2016 v 19:15 | Reagovat

To vypadá zajímavě! ^^ OwO já jsem teda spokojená. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama