FNaF 10

30. března 2016 v 20:42 |  FNaF
Nějak jsem nepočítala, že se s touhle ff dostanu tak daleko... no... budu muset improvizovat, snad to nebude moc poznat...


Ten ve fialové košili leknutím upustil nůž na zem a prudce se otočil.
Přímo za ním stál Golden Freddy a moc nadšeně se netvářil.
Jeho černé naštvané oči ho probodávaly s každou vteřinou intenzivněji a Goldy si chystal svůj zrezlý mirkofon, který mu neváhal omlátit o hlavu a nepřestat do té doby dokud by z ní nebyla jen nechutná kaše.
Po malých krůčcích před ním couval s dlaněmi před obličejem, dokud zády nenarazil na zeď.
"Co si myslíš, že se teď asi stane." promluvil k němu a skrz dveře se konečně probojovala Chica, co si vzala na starost Mikea.
"A-ale Goldy, tebe se to vůbec netýká... tak... můžeš zase jít hezky po svých..."
"Tak netýká..." zasmál se Goldy pro sebe "Pamatuješ si vůbec ještě ten večer v pizzerii? Byl jsi tam a měl jsi ten ovladač V RUCE a nic jsi neudělal! Jen jsi v klidu sledoval, jak mě ta tlama drtí na kusy!"
"Někdy se i stroje zaseknou, zvlášť, když se s nimi dělá, co nemá!" namítnul na rukama si zakryl hlavu pro případ, že to Goldyho naštve ještě více.

"Mikeu? Slyšíš mě?!" podívala se na Mikea Chica, přetrhla hadry, které ho držely připoutaného k židli a pomohla mu na nohy. Byl na tom vážně dost bledě a nebylo jisté, jestli alespoň v tomhle stavu vydrží jen pár minut. Nebylo ani jisté, jestli ještě vůbec vnímá, co se kolem něj děje.
"Já nevím..." vydal ze sebe po celkem dlouhé pauze a snažil se identifikovat, kdo to s ním vlastně mluví.
Chica se s ním pokusila vyběhnout do chodby, ale jen, co pustila jeho rameno, zastavil se až o opěrku židle a nevypadal, že by byl schopný se nějak zvednout.
"Hlavně mi tady neusínej! Za chvilku tu bude pomoc, slibuju!" popadla ho Chica za ruce a jednoduše ho odtáhla pryč po zemi, protože v tuhle chvíli ji moc jiných možností nezbývalo.

Jen co byli venku, Goldy uštědřil tomu, co se posouval po stěně ke dveřím, za kterými byl v tento moment jeho jediný možný úkryt, první ránu mikrofonem do hlavy. Na(ne)štěstí úder zmírnila jeho dlaň a on se s trochu polámanou rukou rozeběhl, kam měl namířeno.
Než se Goldy stačil otočit, byl dávno zamčený a s největší pravděpodobností zacvakával poslední pružinky.
"Tak tohle se sakra nepovedlo..." ušklíbnul se Endo a vysoukal se ze schránky Freddyho.
"Já věděl, že mu mám prostřelit palici rovnou!" zamumlal a po ujištění se, že ten zlatý agresivní medvěd je pryč odhodil druhou polovinu Springtrapa na zem a promnul si už tak pochromanou ruku. (proč jsem sem málem napsala Stringtrap?... Pomoc...)

Ostatní se již probudili, ale moc příjemné probuzení to tedy nebylo.
Freddy, Bonnie a Foxy seskákali z podií a pomohli Mikeovi dostat se ke stolu. Chica a Marionette se rozeběhli do kuchyně a pokoušeli se tam najít alespoň lékarničku, nebo obvazy.
"Co se s tebou stalo?" strachoval se Bonnie a Mike se opřel o stůl.
"Moc nám toho neřekne, musíme hned najít někoho, kdo nám pomůže, nebo tu budeme mít na svědomí dalšího hlídače!" znervoznil Foxy a pokusil se Mikea dotknout, aniž by se mu drápy zaryl do jednoho z řezů. I když to bylo téměř nemožné.
"Už vím, zůstaňte tady! Hned příjdu!" napadlo Freddyho a namířil si to rovnou do Mikeovi kanceláře.
Mike se trochu probudil, když se mu kov dostal pod kůži a vykašlal pár kapek krve.
"Je to hodně zlý?" vydal ze sebe a neodvažoval se podívat na svoje ruce, které byly samá rána.
Foxy a Bonnie se na sebe podívali a nakonec jednohlasně řekli: "Mohlo to být horší!" Mike zaskušel a chytil se za břicho, kde měl snad i ránu bodnou, ze které hodně krvácel.
"Kde jsou ti dva?" nervoznil Foxy "Hlídej ho, já jim jdu pomoc!" rozhodl se nakonec a nechal Bonnieho s Mikem samotného.

Bylo sotva půl jedné ráno a v ložnici zazvonil telefon.
May se v šoku probudila a spadla na postel ze stropu. Ono se dost často nestává, aby vám volal kdokoliv po půlnoci.
Rozčíleně se podívala na příšerně zvonící věc, ale nakonec ji přece jen zvedla.
Ten, kdo byl na druhé straně si celkem zaskočil.
"F-Freddy? Proč mi voláš! Já se potřebuju taky někdy vyspat!" vykřikla po něm nevrle.
"Musíš přijet! Rychle!"
"Ale proč? Stalo se něco?" vložila se do toho Mangle
"No právě že stalo!"
"A je to vážný? Hoří tam, nebo jste vyhodili restauraci do vzduchu?"
"Něco horšího..."
"Co může být jorší než- ne... nechceš mi snad říct že..." May došlo, co tím horším nejspíš myslí.
"Ano... prosím, rychle přijeď!"prosil ji Freddy na kolenou, i když dobře věděl, že May je na druhé straně města.
"Za pět minut před zadním vchodem, odemkni dveře!"rozkázala May a položila sluchátko.

"Co se stalo?" zajímala se Mangle, která většinu rozhovoru nepochytila.
"Něco hodně nodně grodně zlého!" odpověděla ji May a odběhla do šatny nechávajíc Mangle pod peřinou.
"Řekla jsi právě hodně nodně... grodně?!" zarazila se Mangle a slezla po posteli na koberec
"A co má být!" ozvalo se z šatny a May po ní hodila zlý pohled, když se snažila nasoukat se do podle ní až příliš krátké uniformy.
"Jen, že tohle normálně neříkáš..." pokrčila Mangle plechovým ramenem a pomohla May rozčesat a svázat vlasy do copu.
"Tohle taky není normální! Tady možná jde o minuty!" rozhodia May rukama a v koupelně sebrala nějakou lékarničku a nacpala ji do kabelky. "Pochybuju, že ta v restauraci je ještě funkční... jestli tam vubec je."
"O čem to tu žvaníš?" nechápala Mangle a vlezla si zpět do Mayina krku.
"To je teď jedno! Jdeme!" mávla nad tím rukou a s rozvázanýma botama a nezaplým kabátem vyběhla ven z bytu, který byl o poznání, lepší než ten, kde bydlel Mike, málem zapomněla zamknout a vyběhla na ulici.
"Počkáš na TAXI?" vykoukla Mangle zpod šály.
"Nemáme na TAXI čas, budu tam rychleji pěšky!" zhodnotila May a rozhlédla se po prázdné silnici.

Po několika málo minutách běhu a klopýtání v poloroztátém sněhu konečně zabušila na veře, za ktrými netrpělivě přešlapoval Freddy. "Štěstí, že jdeš! Jde to s ním od desíti k pěti! Už nám dochází ručníky! Nikde nebylo nic, čím bychom mu mohli pomoct!"
"To nevadí, mám lékárničku s sebou! Co se tu stalo?!" vletěla May do jídelny rychostí světla
"May... co ty tady... děláš?!" škubnul s sebou Mike v křeči.
"Proboha, cos vyváděl!" zhrozila se May, když uviděla ty zkrvavené ručníky a Marionette, který se snažil obvázat jeho břicho ubrusem.
"Byl jsem v kanceláři a... přišel tam Freddy...nebyl to Freddy... zhasla světla a byl tam... on..." pohodil hlavou směrem ke skladu náhradních dílů. "A pak si nic nepamatuju..." vydal ze sebe a vykašlal několik kapek krve.
"Cože!" naštvala se May a hodila po skladu pohled, který by sám o sobě dokázal vraždit, ale pak se otočila k Mikeovi a viděla, jak na tom je.
"S ním si to vyřídím tak, že na to těch svých posledních pět vteřin předtím, než chcípne nezapomene, to ti slibuju, ale, teď potřebuješ pomoc ty."

"Máme tu menší problém..." vykoktal Endo
"Jaký problém? Policie?" vyděsil se, přestal si hrát s nožem a zasunul za sebou židli.
"Horší-" Endo ale nestihl dokončit větu, dveře se rozletěly odhodily ho stranou a práskly o stěnu. Z jeho pohledu nebylo moc dobře vidět, kdo tam je, ale jedno bylo jisté, byl naštvaný, hodně nodně grodně naštvaný!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bea(st) Bea(st) | 30. března 2016 v 20:49 | Reagovat

OwO OwO
Bagabungaaaaaa! To je bezva OwO
Bagaragadá!

2 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 30. března 2016 v 20:51 | Reagovat

[1]: jeeej!
Ka-Bum?

3 Ami Ami | E-mail | Web | 1. dubna 2016 v 6:55 | Reagovat

Hodně nodně grodně sa mi to páčiloooo!!!! Celý čas som bola napätá!
Jooooo, do toho May! Daj im, čo preto! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama