Ordinace v prasečí ohradě

2. března 2016 v 16:21 | Stringless a Waveline
Neotevírejte to, pokud máte svůj život rádi!

Po tom, co se místní psychiatrická léčebna zavřela, na kraji města za prasečárnou se vybudovala nová klinika pro psychicky labilní jedince.
Byla tu tři patra.
V tom prvním byly dvě ordinace, ve kterých pracovaly dvě velmi vážené doktorky.
Tou první byla Dr. Wavelinová, která se věnovala pacientům s lehkými psychickými nemocemi a někdy tu fungovala jako chirurg, pokud se některý z pacientů zranil a potřeboval amputovat tělní článek.
Ta druhá... to byla Dr. Stringlessová, která celé dny létala kolem až nebezpečných pacientů v kazajkách a zabraňovala jim v útěku, často i s uspávací puškou v ruce.
Ve druhém patře, se nacházely pokoje pro pacienty Dr. Wavelinové, která byla z oblibou přezdívána C3-Kaktus, podle fialovo-oranžového Citroenu C3 Kaktus, kterým denně jezdila do práce.
A třetí patro bylo pro nebezpečné pacienty, kteří se nebáli hodit po personálu židlí a kteří vítali Dr. Stringlessovou větou: MĚ KAZAJKU NENASADÍŠ, TY ZRŮDO! (natož dostali uspávací šipku do krku)
Doktorky se jednou rozhodly jít do společenské místnosti v prvním patře, aby mohly dokončit svoje projekty a taky aby mohly navázat lepší vztahy s pacienty... nebo tak něco.
Dr. Wavelinová měla delší dobu rozdělaný projekt o životě žížal.
S sebou si přinesla velkou skleněnou láhev plnou hlíny, co si tu sušila už přes dva týdny.
Dr. Stringlessová zamířila do knihovny, kde si 'vypůjčila' knihu o anglické gramatice a sedla si k někomu, kdo se snažil dát si nohu za hlavu a zároveň si užužlat palec... celkem sympaťák!
Wavelineová si zatím v pohodě vysypala láhev na stůl... a na zem a začala se v ní hrabat. Jedna z pacientek se jí snažila ukrást ponožku a sníst ji, ale to teď nebylo důležié. Teď ji zajímaly žížaly.
"Takže, za 1..." začetla se Wavelinová do papírů a odkopla pacientku na stranu.
"Pozorovat a popsat žížalu..." přečetla a na stůl položila žížalu, kterou se chystala sledovat.
Žížala ale nic nedělala, jen tam tak ležela. "Tak co s ní je!" naštvala se a několikrát praštila s žížalou o stůl.
Žížala pořád nic. Wavelinová uslyšela slabé šustění linoucí se z žížaly.
Pozorně se zaposlouchala a opatrně přiložila svůj ostrý nehet na tělo žížaly. Nehet žížalu rozřízl na dvě části. Žížala byla zevnitř již zelená.
"No to nee! Ona nemůže být mrtvá! Je tam jen dva týdny!" lekla se a hned vzala jinou a přešla k experimentu číslo dvě.
Pár pacientů ji zaujatě pozorovalo, jak si dělá poznámky do svého černého zápisníku, co měl na přední straně vyryta tři písnema. S, V a O.
Doktorka chvíli psala a pak se zarazila a pohlédla na hlouček pacientů před ní.
"Jak se píše stětinka?"
Pacienti, kteří se chtěli před svojí oblíbenou doktorkou blýsknout, hned zapojili své zmatené mozky. Narozdíl od bývalé léčebny, kde by se pacenti začali smát, zpívat, běhat kolem, nebo by někoho napadli... štěstí, že se nemoci postarali o jejich likvidaci... snad.
Dr. Stringlessová ale takové štěstí neměla.
Ten, co se snažil sníst si nohu, popadl knihu a začal s ní tancovat kolem místnosti.
Doktorka se mu ji snažila vyrvat z rukou, ale on byl až moc rychlý. Jejich přetahování vypadalo spíše jko nějaký druh tance, až na to, že místo hudby tu byly výhružky a smích.
Kniha nakonec skončila v jezírku před klinikou a pacient v kazajce.

Dr. Wavelinová naskládala všechny pohybující se žížaly vedle sebe a na stůl dala samopal, co sebrala ochrance.
"Tady se ukáže, zda-li jsou žížaly chytré. Pokud ano, oblezou... oblezou..oble... oblezou... jo, oblezou překážku, pokud ne, pokusí se ji přelézt." Vysvětlila pcientům a ti z toho byli celí mimo.
První tři žížaly samopal OBLEZLY. Ta čtvrtá se ale začala podivně hýbat, až její tělíčko puklo a z něj se vykuklil žížalí Chuck Norris, popadl samopal a zbývající živé žížaly postřílel.
Doktorka Wavelinová to s vyděšeným pohledem sledovala.
Její projekt s žížalami byl u konce. A ne dobrého konce.
Chvíli tam tak postávala a upustila svůj zápisník na zem.
"Je vám něco?" zeptala se jedna z pacientek, co se jí předtím snažila sníst ponožku.
Doktorka ale nereagovala. Neříkala nic a schoulila se do klubíčka a začala si zpívat.
"Bylo mi šest... bylo mi osmnáct, teď je mi šest..."
"Šest, osmnáct, mňam, mňam, mňam,mňam, šesť ošumňáct, mňam, mňam, mňam..."
Za nedlouho doktorka Stringlessová začala na druhé straně místnosti kašlat, jako by měla TBC.
"Neposlouchejte to, ten zpěv je rakovinotvornej!" vykřikla a nabila si pušku.
Zmáčkla spoušť a Wavelinová spadla na zem. Z krku ji trčela červená jehla plná sedativ.
Probudila se až o pár hodin později s kazajkou a roubíkem ve své ordinaci. Stringlessová byla u svých pacientů. Bylo to poznat, podle zoufalého křiku a zvuků nábytku rozlamujícího se o podlahu.

Wavelinová se rozmotala a šla do společenské místnosti, kde v tuhle dobu nikdo nebyl, aby vzala lahev hlíny a experiment mohla opakovat.
Ale když máte kazajku, moc dobře se věci držet nedají.
Jen co si myslela, že má lahev ve svých rukou, zakopla o random položený sušák a všechen písek a hlína byly na koberci.
Klinikou se ozvalo NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!! až to probudilo i pacienty, kterým právě zabrala sedativa.
Stringlessové trvalo dlouho, než je uklidnila. Jeden z nich chtěl, aby mu zazpívala, ale skončil v nemocnici s infarktem a krvácením z uší... no co, o jednoho magora méně, bude více léků pro ostatní... už docházeli.

Druhý den.

Obě byly v laboratoři a míchaly dávky různých léků pro pacienty.
Bylo tu i pár pánviček, velkých tak, aby skvěle udeřili do co největší plochy na hlavě.
V rohu v krabici bylo pár věcí ještě z dob, kdy tohle byla škola.
Stringlessové přímo do obličeje vyvuchla směs odlakovače a prochu ji vyvedla z normálního myšlení.
Wavelinová vytahala pár starého haraburdí, mezi kterým byla i kostra slepice. Omámená Stringlessová se začala smát a ukázala na kostru, přičemž pronesla tu větu: "Hele! Pštros!" pak spadla na zem a chvíli se svíjela na zemi, než neomdlela.
Wavelinová si něco zapsala a pokračovala v probírání smetí.
Našla kámen. Hned si vzpomněla na jednoho pacienta z léčebny, který s sebou všude tahal šutr, svojí lásku, kterou považoval za živou bytost a... nebudeme se k tomu vyjadřovat.
"Když to bude slané, je to sůl, když ne, bude to kalcit..." podívala se kolem sebe a váhavě přiložila jazyk ke kamenu. Vyprskla a rozkašlala. "Ne, neni to sůl!" a hodila kalcit pryč.
Z krabice vytáhla něco v žluté vodě.
"Jeee! Džusovej had!" vykřikla Stringlessová, co byla HODNĚ mimo.
Wavelinová se na to podívala, ale tentokrát už nic neochutnávala.
"Nebude se to sem hodit?" zeptala se nakonec Stringlessové, co se hrabala na nohy. Její dušený smích brala jako souhlas a odnesla tytu věci do společenské místnosti jako exempláře.
Pár pacientů málem omdlelo z 'džusových myší' ale pak si z nich udělali maskoty Jménem Kygla a Bobinka.
Jeden z nich dokonce složil i básničku o Kyglovi, jakožto domordci v Africe, co s badatelem staví na pouštích iglů...
Myslíte, že to je konec?
Ne, mám tu pro vás speciální ukázku z básnické sbírky Olihně od... nějakého pacienta s kýlou


Wiglů

Wiglů wiglů, já mám iglů
Wiglů wiglů, já mám kýlu
Wiglů wiglů, já znám Kyglu

v rukách nemáme sílu, ale přicházíme v míru
jedeme po poušti a smrdíme jak skunci

hodně stupnů- teče nám iglů

Wiglů wiglů, už nemám iglů
Wiglů wiglů, pořád mám kýlu
Wiglů wiglů, už slyším sanitku

V Nemocnici říkám si, na poušti nestav iglů
radši zpívej wiglů wiglů
...

6-18! 6-18!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 creepypasters creepypasters | 3. března 2016 v 16:00 | Reagovat

JAKÝ TO KAKTUS?!Eeee ježiš..wait...wait...wait...já nic já pštros!

2 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 3. března 2016 v 16:30 | Reagovat

[1]: neboj, C3 Kaktus, to je auto! AUTO! *schová se pod stůl*

3 creepypasters creepypasters | 3. března 2016 v 19:36 | Reagovat

[2]: *jde se kuknout pod stůl,vezme String a narve ji do C3 kaktuse a pak jen luskne*auto hoří!

4 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 3. března 2016 v 22:11 | Reagovat

[3]: nee proč já! :-(  :-D

5 creepypasters creepypasters | 4. března 2016 v 17:04 | Reagovat

[4]:jak jsem mohla lusknout když mám kopyta? O_O

6 StringlessPuppet StringlessPuppet | E-mail | Web | 4. března 2016 v 17:09 | Reagovat

[5]: protože jsi Chuck Norris.

7 creepypasters creepypasters | 5. března 2016 v 11:11 | Reagovat

[6]: dekuju :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama