krátká info-cosi věc a divno-eeem-nevim co.

6. dubna 2016 v 15:56 | Stringless
mám tu pár věcí, které by asi bylo dobré vědět


Rozhodla jsem se, že tu dodělám to, co mám rozdělané delší dobu a to je FNaF.
Teď asi bude takový menší maraton, abych to měla co nejrychleji z krku, ( původní zamýšlené datum dokončení byla polovina února) pak se vrhnu na to ostatní, což bude Elizabeth's Journey a ještě další tři rubriky, z toho jedna z nich bude psána opět s naší krvelačnou, šílenou, vražednou a lumíkovskou Waveline, která vymýšlela děj tentokrát a musím říct: i kdyby se smíchaly dohromady ty nejdivočejší, nejretardovanější, nejstřeštěnější a nejujetější nápady všech možných bláznů, magorů, psychoušů a ploutvoskoků, co na světe pobíhali, pobíhají, nebo budou pobíhat nebyla by to ani polovina z toho, co obsahuje prvních deset řádků prvního dílu, který se dá ještě považovat za jeden z NORMÁLNĚJŠÍCH!
...nasaďte ji někdo kazajku a roubík, zabraňte jakémukoliv styku s lumíky a svítícími nosorožci a odvezte ji jednosměrkou do města Hašima! (kam plánuje jet na dovolenou)
Bude i pár mých jiných povídek, které tu nahradí ty prázdná místa neaktivních rubrik.
A to dve krátké povídky, které budu muset oprášit z kilometrové vrstvy prachu... jestli se mi to povede!

A nyní je tu krátká povídka o jednom dni ve škole, kam s Wave dochazíme.
Bohužel, 100% je pravda.

Škola... tam, kde šílenství teprve začíná...

Byla přestávka a Wave, Stringless, Eliška a Ája seděly v zadním rohu třídy.
S nimi tu byla i Anet, která ne a ne přestat zpívat, ale nikomu to nevadilo, protože všichni se v tomto prostoru 5x6,5 metrů plném stolů a židlí snažili jediné. Přežít.
Vzduchem létaly předměty od houby, přes boty, sešity, desky, tašky, brýle, ponožky a hlavy až po kružítka, magnety, spolužáky a nůžky. Chodbami se ozýval řev, smích, zpěv a prosby o slitování.
Byly tu skupinky lidí, kteří se schovávali za vše, co bylo po ruce. A to, když učitelka oznámila prověrku z češtiny a zkoušení na téma: práva mentálně postižených jedinců.
To se všichni zbláznili! Někdo tancoval na stole na úvodní znělku Spongeboba, další zase řval po ostatních, že slovo "liking" neexistuje, s čímž mu Stringless pomohla svým výkladem, který pochopí jen... nikdo. Učitel vletěl do třídy, zakřičel něco ve stylu: já si tu připafám jak ve zvláštní škole! a pak zmizel.Jeden žák, o poznání magořivější, než ostatní, stál u otevřeného okna a házel z něj magnety. Jedním z nich trefil okno blázince ústavu pro duševně choré druhé školy a po pár minutách vletěl do místnosti plné cvoků školník, že se z tohoto místa střílelo... o čemž neměl nikdo nejmenší potuchy...
Další tři žákyně zase měli co dělat, aby se navzájem nezabily a jedna se z toho rozbrečela a utekla ven, na což byla učiteli přivedena zpět.
"Kazajkuuu!" Podívala se Stringless na Elišku tím nejmilejším pohledem, jaký uměla a podala ji vytáhlé rukávy svého kazajko-svetru. Eliška, kterou ten podivný démon již napůl opustil, chňapla rukávy a zavázala ke pevně za jejími zady, aby se o pár vteřin později zase vymotala na svobodu.
To se ale nestalo.
"Eli, ono.. ono to nejde! Pomoc! Eli! Já nemůžu ven!" Začala panikařit a škubala s sebou, jak jen to šlo. (Mít na sobě něco takového déle, než 5 vteřin není pohodlné, ani bezpečné pro okolí)
Eliška nevěděla, co se děje a Wave ze sebe vydala jen tiché: lumík ka bum taka! a pokračovala ve zkoušení Aji, jejíž soustředěnost těkala mezi Wave a jejím mobilem.
A tak se Wave naštvala a začala zpívat také. Se svojí písní 6-18 kompletně zabila veškeré nečistoty a mikroby, které plavali v savu. Dokonce málem spadl i ten pomeranč, co už 3 roky visí na stožáru před školou, který nikdo nesundal a králík, co žije ve křoví u školy ohluchl.
Stringless mezitím pobíhala po třídě jak splašená hyena a pokaždé, když se ji Eliška pokusila chytit a rozvazat, vytrhla se a zdrhla.
Když se Elišce podařilo uzel rozvazat, vešel dovnitř učitel na zeměpis a lehce šokovaným pohledem sledoval situaci ve třídě, která by měla být mládeži nepřístupná.
Tu někdo vraždil toho druhého, támhle nékdo umíral s rozbitpu lebkou, jedné dokonce vypadlo koleno a Aja se začala z Wavina rakovinotvorného zpěvu dusit a byla převezena do Bohnic, takže zítra do škoy nepřijde.
Cestou do učebny je ale zastavila Alberta Kazajsteinová, která šla po chodbě hledajíc mrtvé žížaly z Wavina experimentu a unesla zpět do blázince, kde je čeká trest v podobě 90 000 úloh z matematiky na zámku za pokus o útěk, jejichž plnění bude sledovat Chuck Norris a Halina, dokud se Anet nepodaří je znovu uspat a oni budou moci jít na hodinu informatiky...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama