OnB part 5

18. září 2016 v 11:05 |  Oongaa nda Boonga
Nestíham...absoluto nestíhám...vydávám... *omdlí*
Ouhej! I did it! Poslední část OnB! Bylo fakt divný předělávat tanec a hudbu na děj, ale popravdě to byla celkem sranda, doporučuji vám někdy něco podobného zkusit, pokud se chcete zbláznit!



Láska svou neviditelnou rukou uchopila nic netušící Oongu s Boongou a začala se s nimi točit dokola, zatímco Štěstí si vesele poskakovala kolem Rozumu snažíc se ji přimět tancovat také, ale marně. Zelený duch se uraženě opíral o strom a pohrdavě sledoval i další lovce a sběrače, kteří se omámeni Ghunghaaninou hudbou přišli podívat, co se u ohniště děje. Zanedlouho tančil snad každý a když ne, tak alespoň tleskal, či bubnoval do pomyslného rytmu hudby.
"Co se to děje!" Přiběhl Boonga k Sharungovi ve chvíli, kdy se nepozorován vymotal z kruhu upištěných žen. Sharung seděl na jedné suché větvi, která sem při bouřce spadla ze stromu a maloval po sobě hlínou obarvenou různými bobulemi.
"Co by se dělo?" Usmál se na něj dělajíc, že o ničem, co se za poslední den odehrálo neví a nakreslil Boongovi na čelo dvě tečky spojené vlnitou čárou. Nemělo to ani žádný význam pro žádného ducha, ani žádný účel, jen se chtěl zbavit těch nežádoucně červených ostružin rozmačkaných na svém ukazováku.
"Tohle všechno!" Ukázal Boonga na svůj kmen, jenž právě vypadal jako po požití nahnilých švestek. "Od kdy náčelník dovoluje Oonze, aby byla se mnou bez jeho dozoru? Od kdy Ghunghaanaa umí hrát na píšťalu? A kdo je támhleto!" Řekl a podíval se na Rozum, která byla zaskočena tím, že ji někdo krom těch tří a jejich družek vidí.
"No tak to je... to bys asi nepochopil." Sharung nevěděl, jak mu má odpovědět. Boonga se nikdy moc nezajímal o takové věci, jako náklonnost duchů, dost možná jim ani nevěřil a bral je jako pouhé výmysly předků, kteří si neuměli vysvětlit, proč začalo pršet.
"Zkus to!" Přikázal mu a posadil se vedle něj nespouštíc oko z Oongy, která se motavým krokem vmísila do hloučků několika lovců.
"Víš, po tom, co jsme vás dva viděli, jak se trápíte, tak nás napadlo, že požádáme o pomoc jednoho ducha, jenže se to trochu vymkli kontrole a misto jednoho tady jsou tři a dva z nich právě tancují támhle a ten poslední... Boongo, tohle je Rozum, Rozume, Boonga." Pípnul a jakoby čekal pohlavek, stočil se do klubíčka.
Očekávaný výsměch ale nepřišel. Boonga místo toho s otevřenou pusou zíral na plápolající Rozum, která mezitím sledovala slunce a odměřovala si čas, jenž zbýval do poledne.
Boonga se tvářil, že něco chtěl říci, ale to už ho Oonga táhla zpátky do víru rukou a nohou, uprostřed kterého stála jen z hrají zadýchaná Ghunghaanaa.

Jen, co byli ti dva z dohledu, Rozum se odlepila od stromu a málem chudáka Sharunga strhla na zem.
"Máme problém! Velký problém!" Sykla na něj téměř neslyšně a zpoza kopců se ozvalo tlumené dunění a dusání.
"Cože? O čem tu mluvíš!" Nechápal Sharung a nedopatřením ji umazal od bláta a barev.
"Od začátku jsem vám říkala, že tohle není dobrý nápad... a tady máte proč!" Vykřikla a nahoře na kopci se objevilo pár splašených mamutů, co postupoval dolů rychle, jako sněhová lavina z hor, hrnoucí před sebou vše, co jim přišlo do cesty a nikdo z kmene si ničeho nevšiml.
"Já najdu Štěstí s Láskou, ty běž pro ty dva a Ghunghaanau!" Rozhodla Rozum a na nic nečekajíc popadla Sharunga za předloktí a rychle přeplula do davu.
Láska se Štěstím se daly najít celkem lehko. Nejen, že byly jediné dvě světélkujicí nehmotné bytosti o několil hlav vyšší, než ostatní, ale rovnou přiběhly za Rozumem a snažily se ji připojit do tance.
To Oongaa s Boongou nebyli k nalezení mezi davem pohybujících se lidí.
Sharung se chvíli motal mezi všemi, až si všimnul dívky s vlasy jako orlí hnízdo zdobenými jednou stehenní kostí, co už jen stojí uprostřed celého víru a prsty ji na píšťale skákaji jako šnečí ulity na rozpáleném kameni.
"Ghunghaanao! Tady jsi! Musíš přestat! Prosím, přestaň na chvíli hrát!" Zavolal na ni a prodral se davem jak nejrychleji mohl, i když tím omylem šlápl na nohy několika lidem.
"Proč mám přestat?" Pustila ruku i s píšťalkou dolů, ale tanec nepřestával, dál pokracujíc pouze s bubny.
"Pomoz mi najít Boongu s Oongou! Musíme pryč!" Vykřikl na ní přes hlasitý zpěv ostatních.
"Ale proč?!" Ptala se Ghunghaanaa dál a Sharung si začínal uvědomovat, že na nic už nezbývá čas. Z několika mamutů se stalo velké stádo, které už bylo jen několik málo desitek metrů před osadou.
Naposledy se ohlédl kolem a když uviděl šamana s oběma, také nechápajícima, co se děje, rychle utekl i Ghunghaanou z davu.
A právě v čas. Mamutí stádo se přehnalo kolem nechávajíc za sebou spoušť a rozdupaná těla celého kmene.
"Já vás varovala..." pronesla důležitě Rozum a nechala zbytek zatím žijících v šoku zírat na tu hrůzu, co ještě před pár okamžiky byla jejich osada, kterou smutně očichával Muriang.

Nikdo neví, kam se těch pět podělo poté. Jejich kosterní pozůstatky se nikdy nenašly, ani o několik desítek tisíc let později, kdy se zjistilo, že se zde nachází pravěká osada. Až do příchodu jedné dámy, která objevila pod vodopádem jeskyni plnou starých maleb a jedním prazvláštně vyhlížejícím 'ohnivým' kamenem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama