TT- 3-10

8. září 2016 v 20:05 | Beznitka Loutkovská |  TT
...bez komentáře...


"Proboha! Proboha! Probohá!" Vykřikla doktorka po tom, co si uvědomila, že stojí ani ne 10 centimetrů od propasti a obejmula jakousi anténu, co z věže čouhala, zatímco Láďa si kolem vesele přešlapoval kolem Chuck se zamyšleně nakláněl přes okraj. Halina, kam se postavila, tím směrem se celá věž nahnula a Spalovač s agentkou čekaly na jediné: na Kouzelnou Berušku.
A nemusely ani nijak dlouho čekat. Jak Beruška, tak i ten blonďatý lehce vyšinutý podivín s členkou ve tvaru kočičích uší se za pár minut objevili na střeše blízkého domu a snažili se polapit jednoho motýla, naprosto nevnímající fakt, že je právě sleduje budoucí člen tajné policie, který vyrůstal ve zkumavce a bylo mu celkem jedno, jestli bude muset pro záchranu jednoho motýla vypálit celé město.
"Ne, to taky není on! Tenhle není postihnutý Lišajem.." zavrtěla nakonec Beruška hlavou a nechala chudáka polámaného motýla, aby se odmáchal pryč. Když v tom koutkem svého oka zahlédla cosi podivného na samé špičce Eiffelovy věže, načež na to ukázala. "Ale myslím, že vím, kam se ten zlý motýl poděl! Za mnou!" Zavelela a v mžiku oba stáli agentce před nosem.
"Je přímo tady!" Beruška popadla agentčin deštník a než se stačila chudák vzpamatovat z omámení lysohlávkou, její milovaný deštník také sloužící pro zabijení megakapybar, byl na dva kusy. K jejimu zklamání ale žádný okřídlený tvor z rozlomene konstrukce nevylétl, zato na čele agentky začala nebezpečně nedskakovat jedna tlustá žíla a její obličej byl ve vteřině jako rajče.
Ti moudřejší, což byli Chuck s Láďou a červenou fontánu předpovídající Jolanda, se urychleně přemístili na již známý, tentokrát levitující nafukovací člun ve tvaru i barvě banánu.
Ten zbytek byl ponechán napospas agentčině zlobě.
"Vy... Vy PAPUCHALCI! Vy Sépiovité alpaky! No tak tohle nun! To nun! Spalovači... tu holi!" Poručila 6-18 a Spalovač ze svého batohu vytáhla golfovou hůl a po rychlém včuchnutí výparů kyseliny chlorovodíkové smíchné s naftalénem tu měla i dva míčky v podobě Berušky a Kocoura.
Mysím, že vám nemusím říkat, co se dělo potom, ale skončilo to dvěma neidentifikovatelnými těly hozenými na skládku za městem.

"Tohle byla jedna z nejrychlejších akcí vůbec! Zapíše se do naší knihy rekordů!" Prohlásil nadšeně Láďa čvachtajíc všude se svými novými pantoflemi ze sáčků naplněných vodou a už už se sháněl po kdysi obyčejném sešitě, který kdysi davno někdo namočil do černé barvy. Agentka tiše přikývla a opírajíc se zády o kuchyňsoku linku leštila golfovou hůl, která byla pokryta rudými fleky. "Chtěla jsem to s nimi řešit mírově, hezky u sušenek... ale nedali mi jinou možnost! Měli štěstí, že mám jeden náhradní, jinak by byli Bum taka přes kornoutek a to kuk makak!" Pípla a v zubech žužlala jednu máslovou sušenku.
Loď 6 se vznášela mezi pomalu ustupujícími mraky a Halina už jen čekala v řídícím kokonu na příkaz agentky na opuštění planety Země a vydání se zpět do bezpečí mezičasoprostorového pásma.
"Vidim tady hodně někde blízko krysy. Velký krysy! Způsobí pád, tak se držte, musí tsm být všici na kaši, jo!" Vykřikla z ničeho nic Jolanda do te doby sedící u stolu a poklidně konzumující housku s rozplizlým salátem. Její věštby nikdy nic moc dobrého neznamenaly. Hlavně ne ty o krysách. "Bude tam jeden jak pomeranč a bude tam právě tady!" Řekla a ukázala na velké okno. Měla pravdu, ale to, co bylo v její předtuše krysa rozhodně žádná krysa nebyla. Přímo vedle nich proletěla velká známá meziplanetární Loď 3, která narozdíl od FluFFy jako loď vypadala a také se nedala tak jednoduše sníst.
"To jsou trojkaři! Ale co to blázní! Takhle narazí do země, nebo někam!" Podíval se Chuck na celou situaci přes cukrokartonovou zeď nesoucí okno. Jen co to dořekl, naskytla se mu odpověď. Loď 6 malem smetl silný proud vzduchu způsobený mohutným tvorem s drápy velkými jako celý kornoutek a roztomilou huňatou srstí, co ale pouze zakrývala tu nebezpečnou zrůdu uvnitř. Všude se rozblikala červená světla a pustil se poplach. "Megakapybara..." vydechla šokovaná 6-18 a s hrůzou v očí sedovala, jak se zmocňuje celé Lodi 3, jedním silným skousnutím ji přelamuje na několik tisíc částí a rychlostí světla mizí zpět ve svém úkrytu jiné dimenze.
Halina okamžitě strhla loď směrem k místu, kam Loď 3 ztroskotala. Všude byly její kusy, hlavně části rozervaného lodního pláště a jeho výztuže.
Posádka byla opět vyhozena ven, čímž se Láďův sen o nejrychlejší misi v celé historii rázem rozplynul, a všichni pomocí svých radarů začali hledat možné přeživší.

"Našli jste už něčí signál? Teda ten krom tohohle?" Rozhlédla se agentka celá zoufalá kolem sebe mezitím, co se Láďa s doktorkou a Chuckem snažili oživit jednoho chlápka, z jehož hrudníku trčela pokroucená kovová tyč a který jim už před pěti minutami přestal jevit jakékoliv známky života. Byl to jediný dosud ještě živý objevený člen posádky Lodi 3, co nebyl na kaši, nebo mu nechyběla hlava. Do té doby jich už takhle objevili devět. Devět z deseti členů a ten desátý byl už dost možná mrtvy dávno předtím, jako minulý doktor Lodi 6, nebo už nejspíš zraněním podlehl.
"Já něco mám, ale ukazuje mi to něco divnýho!" Ohlásila se 6-13, co využila situace, kdy měla pohlídat Loď zatímco ostatní 'zachraňovali' Titanik a uspořádala na palubě párty, kde se lysohlávkami ani odlakovačem nešetřilo. Také proto dnes byla trochu mimo. Agentka k ní přiběhla, div se přitom nerozplácla na něčí kašovité lebce a podívala se na její radarové hodinky.
"Normálně mi to tady ukazuje: jste na místě. No to já vim taky, lak makta, né?" Zívla a její zorničky pořád byly o velikosti fotbalového hřiště.
"Ale to znamená, že na něm stojíš!" Vypískla 6-18 odhazujíc svou údajnou zkumavtřenici stranou a za pomoci Haliny odendala jeden velký kus plechu, který se az podezřele houpal. A ono opravdu! Přímo pod nim byl jakýsi člověk. Skrz zamlžené sklo oranžového skafandru mu nebylo vidět do obličeje, ale dovnitř mu vzduch přes trubičky proudil, což znamenalo, že pořád dýchal.
"No sláva! Je jen v kómatu! Rychle s ním do lodi a mizíme!" Zaradovala se agentka. Spalovač k němu přistoupila a uvědomila si jednu docela nedobrou věc. Byla moc líná se s ním tahat a místo toho, aby ho alespoň odtáhla za nohu do Lodi, si s ním zahrála menší kopanou.
...
Jak se ukázalo, onen zachráněný byl 3-10, kapitán Lodi 3 a až na otřes mozku a pár pohmožděnin převážně způsobených Spalovačem jako zázrakrm vyvázl bez horší újmy na zdraví.
Chuck se rozhodl navštívit Spalovače v jejích pokoji připominajícím sklad mučících nástrojů a naucit ji jak dát koš do koše, nebo provolat 60 volných minut do půl hodiny. Spalovač ve svém pokoji bohuzrl nebyla. Měla dost práce s vysvětlováním agentce toho, jak se ji mohla sama od sebe vznítit myčka na nádobí.
Halina mezitím dopekla další dávku bláznivého pečiva a všem dávala talíře do pokojů na stoly, nebo je kazdému rovnou nacpala do krku. Když zaklepala nanpootevřrné dveře Spalovačina pokoje, odpověděl ji Chuck s tím, že na ni tady už docela dlouho čeká.
No a tak se tu stalo menší nedorozumění.
Když se Spalovač vrátila z kuchyně, ještě se ujistila, že ji nikde neodstává ani vlásek a vešla do své moderní mučírny, malem na místě dostala infarkt. Na její posteli seděla Halina s Chuckem a v klidu si jedli bláznivé pečivo zatímco se vavili o tom, jak jim bylo 15 a vlastně 16. Byli otočrni zády k ni, takže ji pravděpodobně ani neslyšeli přicházet (při její váze tříletého dítěte), natož odbíhat se slzami v očích a klubající se nenávistí k jedinemu, na kom by si mohla alespoň trocuu vybit vztek.
Než se ale dostala k Láďovi do laboratoře, narazila na doktorku nesoucí na hlavě krom roušky ještě plynovou masku, která se právě vracela od 3-10, co se sice probral, ale stězoval si na příšerné bolesti a a tak se mu rozhodla dát načuchat trochy rajského plynu.
Ani se ji nestačila pořádně zeptat na to, co se děje a už byla hozena na zeď a Spalovac s brekem zmizela. Ta zeď ale jak se ukázalo nebyla obyčejná zeď. K její smůle to byl prostorový portál, co se kdysi zasekl na Sibtychtě, hlavním městě planety Yuirkar a ona propadla přímo skrz něj ocitající se sama v divném městě v neurčitém státě na nenalezeném světadílu, na jiné planetě plné divných potvor na lidstvem zatím neobjevené části galaxie a nebyl tu telefon, kterým by si mohla zavolat domů, nebo do práce. Alespoň tu všichni nosili vysoké roláky a taky tu byla jedna docela hezká a uklidňujícími účinky nabitá palma.

Dveře pokoje, kde měl ležet 3-10 ale zůstaly nezamknuté a tak se motajícímu a smějícímu se kapitánovi bývalé Lodi 3 podarilo dostat ven a zamířil rovnou směr kornoutek, kde měla agentka videohovor s centrálou Lumíkovců...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 12. září 2016 v 16:48 | Reagovat

Wheee to bola naj časť OnB!!!!!! OwO ^^ Neviem čo mám ešte dať do komentu... mhhh... výborne vystihnutá budúca moderná doba! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama